Proč vás bolí hlava? Bolest hlavy ze šíje, trigger pointy a co s tím dělat

Přijde to obvykle odpoledne. Tlak za očima, sevření ve spáncích, pocit, že máte na hlavě moc těsnou čepici. Sáhnete po kávě, pak po paralenu, a když nic nezabere, řeknete si, že to bude asi ze stresu nebo z toho, že jste zase moc dlouho civěli do monitoru. Něco na tom bude — ale ne tak, jak si možná myslíte.

Napěťová bolest hlavy je nejčastější typ bolesti hlavy vůbec, výrazně častější než migréna, a v populaci se s ní během života setká naprostá většina lidí. Přesto se o ní mluví mnohem méně než o migréně — možná proto, že "jen" bolí, aniž by člověka úplně položila. A možná taky proto, že spousta lidí ani netuší, kde se bere.

Bolest hlavy, která nezačíná v hlavě

Tady je věc, kterou by vám asi žádný praktik nevysvětlil, protože se na ni zaměřuje málokdo: dost bolestí hlavy nemá původ v hlavě samotné. Vzniká ve svalech šíje, ramen a čelistí — a hlava jen "hlásí" bolest tam, kam ji nervový systém na základě sdílených drah promítne.

Tomuto jevu se říká přenesená bolest a psali jsme o něm už v článku o trigger pointech — přetížený uzlík ve svalu umí vyslat bolest úplně jinam, než kde skutečně sedí. U hlavy je to obzvlášť zrádné, protože se to velmi snadno splete s "obyčejnou" bolestí hlavy a člověk pak roky léčí příznak, zatímco příčina sedí o deset centimetrů níž, v šíji.

Svaly, které umí napodobit bolest hlavy

Klinický výzkum se tomuto propojení věnuje docela intenzivně. Model bolesti popsaný ve studii Fernández-de-las-Peñas a Cuadrado v časopise Cephalalgia mapuje, jak přesně vypadá přenesená bolest z trigger pointů v horním trapézu a v kývači hlavy (m. sternocleidomastoideus) — a shoduje se nápadně s tím, jak lidé popisují svou běžnou napěťovou bolest hlavy. Trigger pointy v horním trapézu typicky vysílají bolest od šíje nahoru za ucho až do spánku, zatímco kývač hlavy dokáže bolest promítnout až do čela a k oku.

Podobně to popisuje i přehledová studie z Expert Review of Neurotherapeutics, shrnující výzkum na téma trigger pointů a napěťové bolesti hlavy — aktivní trigger pointy v podtylových svalech, hlubokých svalech krku, kývači hlavy, spánkovém svalu i horním trapézu se opakovaně ukazují jako spouštěč, který dokáže reprodukovat přesně ten typ bolesti, na jaký si pacienti stěžují. Studie srovnávající dospělé a děti s chronickou napěťovou bolestí hlavy navíc zjistila totéž i u nejmenších pacientů — aktivní trigger pointy v těchto svalech se u dětí s chronickou bolestí hlavy objevovaly výrazně častěji než u zdravých vrstevníků, a jejich stlačení vyvolávalo přesně tu bolest, kterou děti znaly ze svých záchvatů.

Jinak řečeno: než sáhnete po další tabletě, stojí za to zkontrolovat, jestli nemáte ztuhlou šíji.

Proč za tím tak často stojí práce u počítače

Souvislost mezi bolestí hlavy a bolestí šíje není náhoda. Populační studie publikovaná v časopise Cephalalgia zjistila, že bolest krku se u lidí s čistou napěťovou bolestí hlavy vyskytuje až v 88 % případů — výrazně častěji než u lidí bez bolestí hlavy. A šíji přetěžuje především jedna věc, kterou dělá skoro každý z nás: dlouhé sezení s hlavou nakloněnou k obrazovce.

O tom, jak se předsunuté držení hlavy a dlouhé sezení podepisují na krční páteři, jsme psali podrobně v článku proč vás bolí šíje. Ve zkratce: čím víc je hlava vysunutá dopředu, tím větší zátěž nesou svaly na zadní straně krku a ramen — a přesně tyto svaly patří mezi nejčastější zdroje trigger pointů promítajících bolest do hlavy. Přidejte k tomu chronický stres, který drží ramena trvale nahoře a svaly v pohotovosti — o vlivu napětí na svaly a fascie jsme psali v článku o fasciích a myofasciálním uvolnění — a máte téměř dokonalý recept na odpolední bolest hlavy.

Co na to říká výzkum o masáži

Randomizovaná, placebem kontrolovaná studie publikovaná v Clinical Journal of Pain rozdělila 56 pacientů s opakující se napěťovou bolestí hlavy do tří skupin — masáž zaměřenou na trigger pointy, placebo (odladěný ultrazvuk) a čekací listinu. Po šesti týdnech léčby došlo ve skupině s masáží k poklesu frekvence bolestí hlavy oproti výchozímu stavu a zároveň k výraznějšímu zvýšení prahu bolestivosti a subjektivně vnímanému zlepšení než u placeba nebo čekací listiny — i když v samotné frekvenci bolesti se od placeba statisticky významně nelišila. Jinými slovy: masáž měřitelně pomáhá tělu i vnímání bolesti, ale není to kouzelná hůlka, která funguje výrazně lépe než jakýkoliv jiný pravidelný zásah.

Starší studie publikovaná v American Journal of Public Health sledovala účastníky s chronickou napěťovou bolestí hlavy a po sérii masáží zaměřených na svaly krku a ramen zaznamenala statisticky významný pokles frekvence bolestí hlavy už během prvního týdne léčby, s trendem ke zkrácení jejího trvání.

Systematický přehled a metaanalýza 15 randomizovaných studií zabývajících se manuální terapií u napěťové bolesti hlavy pak shrnuje, že techniky práce s měkkou tkání (mezi ně patří i masáž) mají pozitivní vliv na intenzitu bolesti a frekvenci záchvatů — byť autoři zdůrazňují, že kvalita důkazů je stále nízká až střední a je potřeba víc kvalitních studií. Není to zázrak a nefunguje to u každého stejně — ale důkazů, že práce se svaly šíje a ramen má na bolest hlavy reálný vliv, rozhodně není málo.

Jak to probíhá u nás

Když k nám přijde klient s bolestmi hlavy, nezačínáme u hlavy. Zajímá nás šíje, horní trapézy, kývače hlavy a podtylové svaly — tam obvykle najdeme trigger pointy, které bolest spouštějí. Práce je to hlubší a cílenější než klasická relaxační masáž, trochu blíž deep tissue technikám a přímé práci s trigger pointy.

Pokud si nejste jistí, jaký typ masáže by vám sedl nejvíc, mrkněte na náš průvodce výběrem masáže. A pokud vás bolest hlavy trápí opakovaně, vyplatí se nepřijít jednou a čekat zázrak, ale nastavit si pravidelnost — tomu jsme se věnovali v článku o frekvenci masáží.

Kdy nejde o svaly

Ať je trigger pointová teorie sebezajímavější, je potřeba říct jasně: ne každá bolest hlavy je svalová a masáž není náhrada za lékařské vyšetření. Pokud se objeví náhlá, extrémně silná bolest hlavy ("nejhorší v životě"), bolest doprovázená horečkou, ztuhlým krkem, poruchou vidění či řeči, necitlivostí končetin, nebo pokud přišla po úrazu hlavy, patříte k lékaři, ne na masáž. Stejně tak je dobré nechat si nově vzniklé nebo se měnící bolesti hlavy vždy nejprve vyšetřit.

U běžné, opakující se napěťové bolesti hlavy spojené se ztuhlou šíjí a rameny ale stojí za to zkusit jít po příčině místo po příznaku.

Zajímá vás, co jsou trigger pointy a jak přesně vznikají? Přečtěte si celý článek o trigger pointech. Bolest hlavy ze šíje často souvisí i s bolestí krční páteře a s napětím ve fasciálním řetězci — přečtěte si, co je fascie a jak myofasciální uvolnění funguje. Nebo si rezervujte konzultaci — Tomáš při ní vždy nejdřív vyšetří šíji a ramena.

Zdroje a literatura

• ·Fernández-de-las-Peñas C, Cuadrado ML — Myofascial Trigger Points and Sensitization: An Updated Pain Model for Tension-Type Headache, Cephalalgia 2007
• ·Ferracini GN et al. — Muscle trigger point therapy in tension-type headache, Expert Review of Neurotherapeutics 2012
• ·Fernández-de-las-Peñas C et al. — Prevalence and anatomical localization of muscle referred pain from active trigger points in head and neck musculature in adults and children with chronic tension-type headache, 2011
• ·Ashina S et al. — Prevalence of neck pain in migraine and tension-type headache: a population study, Cephalalgia 2015
• ·Moraska AF et al. — Myofascial trigger point–focused head and neck massage for recurrent tension-type headache: a randomized, placebo-controlled clinical trial, Clinical Journal of Pain 2015
• ·Quinn C, Chandler C, Moraska A — Massage therapy and frequency of chronic tension headache, American Journal of Public Health 2002
• ·Effectiveness of manual therapy in patients with tension-type headache: a systematic review and meta-analysis, Disability and Rehabilitation 2020